Novelizace vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření: sjednocení s evropskými předpisy

1. Úvod

Vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, zkráceně vyhláška o měření, je jedním ze zásadních právních předpisů v plynárenství. Součástí této vyhlášky jsou tabulky kvalitativních parametrů plynu uvedené v příloze č. 5. V současné době jsou tabulky kvalitativních parametrů plynu uvedeny i v řádu provozovatele přepravní soustavy a v řádech provozovatelů distribučních soustav. Ministerstvo průmyslu a obchodu je zmocněno k vydání vyhlášky v energetickém zákoně v § 98a odst. 1 písm. a), avšak zmocnění pro určení kvalitativních parametrů uvedených v příloze č. 5 vyhlášky bude teprve řešeno v novelizaci energetického zákona.

2. Důvody pro aktualizaci kvalitativních parametrů ve vyhlášce o měření. Pracovní skupina Českého plynárenského svazu Kvalita plynu.

V roce 2021 byly do vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření, do přílohy č. 5, doplněny parametry pro biometan. Následovně v roce 2022 byla ve svém desetiletém výročí ukončena platnost vyhlášky o kvalitě biometanu č. 459/2012 Sb., která vznikla jako příprava na připojování prvních výroben biometanu k distribuční soustavě, a problematika biometanu je tak řešena pouze ve vyhlášce č. 108/2011 Sb.

Na začátku roku 2022 došlo k zásadní změně v zásobování Evropy plynem a do naší plynárenské soustavy začal proudit plyn těžený v norských ložiscích Severního moře a plyn dodávaný přes německé LNG terminály, který pochází zejména ze Spojených států amerických. Změna ložisek plynu přinesla i změnu ve složení plynu, který má zejména vyšší obsah vyšších uhlovodíků a tím má i vyšší spalné teplo, které pokořilo dříve nepředstavitelnou hodnotu 11 kWhm^-3 (při 15 °C/15 °C). Toto číslo bylo nepředstavitelné pro dodávku plynu z přeshraničních přepravních soustav, avšak z ložisek plynu MND a LAMA GAS & OIL je v oblasti sítě Jižní Morava GasNet dodáván plyn o velmi rozdílném spalném teple. Spalné teplo plynu některých ložisek dosahuje hodnot přibližně od 10,5 kWhm^-3 až k více než 11 kWhm^-3.

K současným zdrojům plynu jako je:

• přírodní plyn ze vzdálených ložisek (přepravovaný provozovatelem NET4GAS),
• přírodní plyn z tuzemských ložisek (dodávaný zejména výrobci MND a LAMA GAS & OIL do distribuční soustavy GasNet),
• biometan v kvalitě s karburací a bez karburace je dodávám výrobci biometanu nyní do všech tří regionálních distribučních soustav GasNet, PPD, EG.D, bude v letošním roce také připojena výrobna vodíku, která má vtláčet vodík do distribuční soustavy GasNet.

Tyto změny ve zdrojích zásobování plynárenské soustavy České republiky si vyžádaly revizi přílohy č. 5 vyhlášky o měření.

Při Českém plynárenském svazu byla ustanovena technická pracovní skupina ve složení: Ing. Ilona Pasková (GasNet), Ing. Ondřej Prokeš (NET4GAS), Ing. Libor Čapla (Gas Storage CZ), Ing. Cedrik Klimeš (EG.D), Mgr. Petr Dvořák (Gas Storage CZ), Ing. Martin Šafář (TTS Martin), Mgr. Martin Dvořáček (SPP Storage), Ing. Lubomír Hromek (MND), Ing. Ondřej Malinovský (GASEA), Ing. Jan Volf (PPD), Martin Flajsar (SPP Storage), Ing. Ivo Kršek (ČPS).

Hlavní ambicí aktualizace kvalitativních parametrů plynu bylo přizpůsobit se kvalitativním parametrům plynu, které jsou definovány na vstupu současného majoritního toku plynu do České republiky, tedy z Německa. Prakticky není možné, aby byly v navazujících plynárenských soustavách zásadně odchylné parametry, protože by zde vzniklo riziko odmítání přepravy plynu do České republiky z důvodu nesouladu kvalitativních parametrů plynu, a z toho důvodu bylo nutné navýšit maximální hodnotu Wobbeho indexu a spalného tepla, avšak za dodržení podmínek bezpečného spalování. Dále byly provedeny změny vyhlášky v kvalitativních parametrech biometanu na základě provozních zkušeností a doplněny nové parametry pro distribuci vodíku.

Pracovní skupina pro zajištění kvality plynu postupovala systematicky, byly diskutovány a prověřovány postupně všechny kvalitativní parametry všech plynů vstupujících do plynárenské soustavy. Zásadním zdrojem pro srovnávání a implementaci parametrů byl německý předpis DVGW G 260 Kvalita plynu (1), vydaný Německým svazem pro plynárenství a vodárenství v roce 2021 a ČSN EN 16726 + A1 Zařízení pro zásobování plynem – Kvalita zemního plynu – Typ H (2). Předpis DVGW G 260 je velmi komplexní a veškeré topné plyny jsou v něm rozděleny do pěti tříd:

1. třída – plyny bohaté na vodík – z koksování uhlí (již nejsou pro zásobování obyvatelstva v České republice používány)
2. třída – plyny bohaté na metan
3. třída – zkapalněné plyny – propan-butan
4. třída – směsi kapalných plynů a vzduchu (v ČR se nepoužívá)
5. třída – vodík

přičemž třídy 2 a 5 byly použity pro srovnání parametrů.

Příloha č. 5 nyní definuje tři základní typy plynů:

• směsný plyn obsahuje přírodní zemní plyn dovážený a těžený v České republice a dále i směsi zemního plynu, biometanu a vodíku dovážené nebo produkované v České republice a jsou definovány spalovacími parametry a složením;
• biometan je definován svou tabulkou s odkazem na obecnou tabulku se složením a spalovacími parametry, a navíc je v ní uvedena četnost a metoda měření jednotlivých parametrů;
• vodík v obsahu minimálně 98 % mol je definován vlastní tabulkou.

Tabulky přílohy č. 5 vyhlášky o měření.

Jednotlivé tabulky vyhlášky o měření jsou uvedeny v následujícím textu spolu s komentáři. Vyhláška o měření bude s největší pravděpodobností účinná 1. 5. 2025 a je možné, že v platném znění budou změny oproti návrhu vytvořeném pracovní skupinou.

3. Tabulka č. 1 přílohy č. 5 vyhlášky o měření – Charakteristické veličiny pro spalování plynných paliv

Tato tabulka je charakterizována třemi veličinami:

• Wobbeho číslo
• spalné teplo
• relativní hustota = hutnota

Wobbeho číslo je definováno jako poměr mezi spalným teplem a odmocninou z hutnoty, přičemž vyhovující hodnoty Wobbeho čísla a hutnoty tvoří obrazec příslušné třídy plynů. Na obr. č. 1 je uveden obrazec záměnnosti pro směsný plyn, složení zobrazených plynů je uvedeno v Tabulce č. 1. Ve vyhlášce o měření č. 108/2011 Sb. není prostor pro prováděcí předpisy s detaily, proto by bylo vhodné, aby stejně jako v DVGW G 260, byl obrazec záměnnosti uveden v budoucím TPG pro kvalitu plynu.

Obr. č. 1 Obrazec záměnnosti vytvořený z parametrů uvedených ve vyhlášce o měření 108/2011 Sb. Je znázorněn stávající obrazec (modře) a obrazec vzniklý navýšením spalného tepla a Wobbeho čísla (zeleně). 1 – plyn z ložisek v Severním moři a LNG, 2 – ruský plyn, 3 – biometan bez karburace, 4 – biometan s karburací.

Tabulka č. 1 – Průměrné složení plynů uvedených v obr. 1

Složení plynu	Jednotka	1-Plyn z ložisek v Severním moři a LNG	2-Ruský plyn	3-Biometan bez karburace	4-Biometan s karburací
Methan	% mol	88,71	96,25	97,87	90,36
Ethan	% mol	6,93	2,89	0,00	0,04
Propan	% mol	1,25	0,06	0,00	5,14
N-butan	% mol	0,26	0,09	0,00	0,16
I-butan	% mol	0,01	0,04	0,00	0,00
N-pentan	% mol	0,05	0,00	0,00	0,01
I-pentan	% mol	0,01	0,00	0,00	0,00
Neo-pentan	% mol	0,00	0,00	0,00	0,00
Hexan	% mol	0,02	0,02	0,00	0,00
Oxid uhličitý	% mol	1,94	0,44	0,23	1,44
Dusík	% mol	0,82	0,29	1,89	2,85
Hutnota	-	0,63	0,58	0,57	0,63
Spalné teplo	kWhm-3	11,05	10,70	10,27	10,91
Wobbeho index	kWhm-3	13,93	14,08	13,67	13,70

Maximální hodnotu rozsahu Wobbeho čísla a spalného tepla bylo nutné sjednotit s hodnotami uvedenými v DVGW G 260, aby nebyla odmítnuta přeshraniční přeprava plynu z Německa do Česka kvůli rozdílným hodnotám těchto veličin. V DVGW G 260 je poznámka právě u hodnoty Wobbeho čísla, které může v případě přeshraničního toku plynu (včetně LNG) dosahovat až hodnoty 15,7 kWhm^-3 (25 °C / 0 °C), to znamená 14,9 kWhm^-3 při (15 °C / 15 °C). Obdobně bylo nutné sjednotit s DVGW G 260 i hodnotu spalného tepla na 12,4 kWhm^-3. Jako podklad k odsouhlasení Wobbeho čísla a spalného tepla byla použita rešerše Plynové spotřebiče – hraniční hodnoty pro bezpečný provoz při používání plynných paliv druhé třídy zadaná Českým plynárenským svazem, kterou zpracoval pan Holomek ze Strojírenského zkušebního ústavu (3). Pro možnost navýšení Wobbeho čísla je podstatná schopnost spalovat zemní plyn s příměsí vyšších uhlovodíků. Tento parametr je testován plynem G21 (směs 13 % propanu v zemním plynu), přičemž tato směs je definovaná maximální hodnotou Wobbeho čísla 15,2 kWhm^-3.

Nebylo však možné zatím s DVGW G 260 sjednotit hodnotu hutnoty uvedenou ve vyhlášce o měření. Horní mez hutnoty uvedená v DVGW G 260 (0,75 při tref = 0 °C) zatím nebyla pro vyhlášku o měření potvrzena studií, kterou bychom měli při přípravě vyhlášky k dispozici a mohli ji použít jako podklad. Spodní mez je u DVGW G 260 vedena s podmínkou kompatibility plynárenské infrastruktury s plynovými spotřebiči, protože se jedná o směsi vodíku a zemního plynu. Stejná podmínka je uvedena i ve vyhlášce o měření. Přípustné hodnoty hutnoty budou dále prověřovány pracovní skupinou Kvalita plynu při Českém plynárenském svazu.

Tabulka č. 2 – Charakteristické veličiny pro spalování plynných paliv po aktualizaci

Parametr	Jednotka	Rozsah	Změna
Wobbeho číslo	kWhm-3	12,7 ÷ 14,9	původně horní hranice 14,5; změna na základě DVGW G 260 a rešerše Plynové spotřebiče Strojírenského zkušebního ústavu
	MJm-3	45,7 ÷ 53,6
Spalné teplo	kWhm-3	9,4 ÷ 12,4	původní horní hranice 11,8; změna na základě DVGW G 260 a rešerše Plynové spotřebiče Strojírenského zkušebního ústavu
	MJm-3	33,8 ÷ 44,6
Relativní hustota	-	0,555 ÷ 0,7*	původní hodnota dolní hranice 0,56; hodnota 0,555 z EN 16726

* U hutnoty je doplněn dovětek: Při přidávání vodíku nad 5 % může relativní hustota v závislosti na objemu příměsi a základního druhu plynu klesnout pod dolní mez. Na základě spalovacích charakteristik základního plynu je nezbytné ověřovat, jak vysoký může být skutečný procentuální objem vodíku. Aby bylo možné překročit nebo nedodržet relativní hustotu, musí být ověřena bezpečnost a spolehlivost plynárenské infrastruktury a plynových spotřebičů.

Hodnoty jsou uvedeny při vztažných podmínkách uvedených ve vyhlášce o měření a dále se od hodnoty spalného tepla odvozuje nutné dodržení spalného tepla při karburaci. Problematika těchto hodnot bude více rozvedena u biometanu v tabulce č. 3 pro biometan.

4. Tabulka č. 2 přílohy č. 5 vyhlášky o měření – Parametry plynných paliv po aktualizaci

Výčet parametrů směsi plynných paliv byl oproti jejich stávajícímu výčtu výrazně zredukován. Parametry metanu a veškerých vyšších uhlovodíků byly odstraněny, protože zbytečně limitují složení plynu, a přitom zásadními parametry jsou spalovací vlastnosti, rosný bod uhlovodíků a nově přidané metanové číslo s maximální hodnotou 65, které je převzato z DVGW G 260. Byl ponechán parametr obsahu oxidu uhličitého, u něhož byla změněna maximální hodnota dle DVGW G 260.

Hodnota obsahu kyslíku byla snížena na 0,001 % mol u přepravní soustavy dle DVGW G 260 a byla ponechána stávající hodnota u distribuční soustavy z důvodu reálně dosažitelné hodnoty výrobnami biometanu.

Do výčtu parametrů byl doplněn obsah vodíku, který bude v letošním roce dodáván do distribuční soustavy GasNet a v příštích letech bude možnost jeho dodávek v plynu do ČR v rámci přeshraničního toku. Pro distribuční soustavu stanoví hodnotu maximálního obsahu vodíku v plynu distributor. Tímto je zaručena podpora připojování výroben vodíku a zároveň kontrola distributora nad oblastí vtláčení směsi vodíku a zemního plynu a zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy a kompatibility s plynovými spotřebiči. Maximální zastoupení vodíku v přepravní soustavě je limitováno hodnotou 2 % mol.

Maximální hodnota celkové síry byla snížena ze 30 na 20 mg/m³, protože výše 30 mg/m³ je nereálná. Dále byla snížena hodnota sumy sulfanu a karbonylsulfidu z 6 na 5 mg/m³ dle DVGW G 260.

Parametr rosného bodu vody v plynu byl nejdiskutovanějším parametrem, protože každý provozovatel by uvítal jinou maximální hodnotu tohoto parametru. Z důvodu neshody pracovní skupiny na nové hodnotě byla ponechána stávající hodnota parametru a rosný bod vody v plynu a případná změna jeho mezní hodnoty budou dále diskutovány v rámci této pracovní skupiny.

Rosný bod uhlovodíků byl částečně inspirován DVGW G 260 v rozsahu tlaků, ke změně hodnoty samotné však kvůli rozdílným stanoviskům účastníků nedošlo.

Tabulka č. 3 – Parametry plynných paliv po aktualizaci

Parametr	Jednotka	Hodnoty		Poznámka
		Přepravní soustava	Distribuční soustava
Kyslík	% mol	≤ 0,001	≤ 0,5	hodnota přepravní soustava z DVGW G 260
Vodík	% mol	≤ 2 2)	hodnotu stanovuje distributor 3)	Nově definováno
Oxid uhličitý	% mol	≤ 2,5	≤ 4	původně 3 a 5 %; nové hodnoty převzaty z DVGW G 260
Celková síra (bez odorantů)	mgm-3	≤ 20	≤ 20	původní hodnota 30, nová hodnota na základě DVGW G 260
Merkaptanová síra (bez odorantů)	mgm-3	≤ 5	≤ 5	ponechána původní hodnota
Suma sulfanu a karbonylsulfidů (bez odorantů)	mgm-3	≤ 5	≤ 5	původní hodnota 6, nová hodnota na základě DVGW G 260
Rosný bod vody	°C	≤ -7 při 4 MPa	≤ -7 při 4 MPa	ponechána původní hodnota
Rosný bod uhlovodíků	°C	≤ 0 v rozsahu tlaku 0,1÷7 MPa	≤ 0 v rozsahu tlaku 0,1÷7 MPa	spojení vyhlášky č. 108/2011 Sb. a DVGW G 260 (rozsah tlaků)
Metanové číslo	-	≥ 65	≥ 65	nově definováno, DVGW G 260
Mlha, prach, kondenzáty	-	Nepřítomny 1)	Nepřítomny 1)	ponechána původní hodnota

Poznámky:

1. Pod pojmem „nepřítomny“ se rozumí odstranění mlhy, prachu a kondenzátů do té míry, aby byl zajištěn bezpečný a spolehlivý provoz plynárenských zařízení a odběrných plynových zařízení.
2. V případě připojení výrobny vodíku k přepravní soustavě je maximální hodnota podílu vodíku 2 %.
3. Uvedená hodnota pro přepravní soustavu je vstupní hodnotou pro distribuční soustavu na předávacích bodech mezi přepravní a distribuční soustavou.

5. Tabulka č. 3 – Parametry biometanu po aktualizaci

Tabulka č. 4 – Parametry biometanu

Parametr	Jednotka	Plynovody s přetlakem do 0,4 MPa včetně	Plynovody s přetlakem nad 0,4 MPa	Poznámka
Spalné teplo	kWhm-3	hodnota v rozmezí ±1–3% průměrné hodnoty spalného tepla v daném místě připojení za předchozí měsíc	viz tabulka č. 1	definováno na základě možností distributora stanovit spalné teplo odběratelům
Obsah metanu	% mol	≥ 95	≥ 95	ponechána původní hodnota
Obsah propanu	% mol	5,5 ≤ 5denní průměr	-	původní hodnota 3; nová hodnota na základě DVGW G 260
Obsah sumy butanů	% mol	≤ 1,5	-	původní hodnota 1; nová hodnota na základě DVGW G 260
Rosný bod vody	°C	≤ -7 °C při 4 MPa		ponechána původní hodnota
Rosný bod uhlovodíků	°C	≤ 0 v rozsahu tlaku 0,1÷7 MPa		spojení vyhlášky č. 108/2011 Sb. a DVGW G 260 (rozsah tlaků)
Obsah kyslíku	% mol	≤ 0,5
Obsah oxidu uhličitého	% mol	≤ 4		původní hodnota 5; nová hodnota převzata z DVGW G 260
Celkový obsah síry	mgm-3	≤ 20		původní hodnota 30; nová hodnota na základě DVGW G 260
Obsah sulfanu a karbonylsulfidu (jako síra)	mgm-3	≤ 5		ponechána původní hodnota
Obsah merkaptanové síry (jako síra)	mgm-3	≤ 5		nová hodnota na základě DVGW G 260
Obsah amoniaku	mgm-3	≤ 10		ponechána původní hodnota
Obsah halogenů (fluor, chlor)	mgm-3	≤ 1,5		ponechána původní hodnota
Obsah organických sloučenin křemíku	mgm-3	≤ 0,3 ÷ 1		ponechána původní hodnota
Obsah vybraných těkavých aromatických uhlovodíků – benzen, toluen, etylbenzen, xylen	mgm-3	≤ 10		ponechána původní hodnota
Velikost pevných částic / prach, rez	mikrometry	≤ 5		ponechána původní hodnota
Obsah škodlivých živých mikroorganismů		nepřítomny		ponechána původní hodnota
Teplota	°C	Od 0 °C do 20 °C pro <0,4 MPa a od 0 °C do 40 °C pro >0,4 MPa		ponechána původní hodnota

Poznámky:

1. Hodnota je uvedena ve smlouvě o připojení.
2. Hodnoty při vztažných podmínkách (§ 1 odst. 3).
3. Průměrnou hodnotu spalného tepla v místě připojení nebo v jednotlivých zónách kvality za předcházející měsíc zveřejňuje příslušný provozovatel způsobem umožňujícím dálkový přístup; označení zóny kvality, k níž bude výrobna biometanu připojena, se uvádí ve smlouvě o připojení.
4. Obsah metanu může být nižší než 95 % mol v případě, že bude dodržena hodnota spalného tepla stanovená provozovatelem nadřazené plynárenské infrastruktury.
5. Obsah propanu až do výše 5,5 mol % denního průměru stanoví provozovatel ve smlouvě o připojení.
6. Konkrétní hodnota obsahu organických sloučenin křemíku bude uvedena ve smlouvě o připojení.

Tato nová tabulka č. 3 se příliš neliší od stávající tabulky a popisuje současnou praxi. Je definována dvojí kvalita biometanu. Biometan je nutno karburovat (směšovat s propan/propan-butanem) v případě připojení ke středotlaké části distribuční soustavy, přičemž je nutné dodržet spalné teplo biometanu v rozmezí 1–3 % oproti spalnému teplu v zóně kvality místa připojení k distribuční soustavě. V případě připojení výrobny biometanu k vysokotlaké části distribuční soustavy není plyn požadováno karburovat.

Maximální obsah propanu je navýšen na celkových 5,5 %, přičemž se jedná o vyšší hodnotu, než vyžaduje DVGW G 260 a vychází z provozních zkušeností v České republice. Maximální obsah butanu je zaveden na hodnotě 1,5 % a je v souladu s DVGW G 260. Obsah sirných sloučenin a rosný bod uhlovodíků odpovídá rozsahu ve směsném plynu. Další parametry nebyly změněny.

6. Tabulka č. 4 – Parametry vodíku

Tabulka č. 5: Složení vodíku po aktualizaci

Parametr	Jednotka	Hodnota	Poznámka
Obsah vodíku	% mol	≥ 98	nová hodnota na základě DVGW G 260
Rosný bod vody	°C	≤ -7 při tlaku 4 MPa	nová hodnota na základě DVGW G 260
Rosný bod uhlovodíků	°C	≤ 0 v rozsahu tlaku 0,1÷7 MPa	nová hodnota na základě DVGW G 260
Obsah kyslíku	% mol	≤ 0,01 přepravní soustava, 0,5 distribuční soustava	nová hodnota na základě DVGW G 260
Obsah oxidu uhelnatého	% mol	≤ 0,1	nová hodnota na základě DVGW G 260
Celkový obsah síry (bez odorantů)	mgm-3	≤ 20	nová hodnota na základě DVGW G 260
Obsah sulfanu a karbonylsulfidu (jako síra)	mgm-3	≤ 5	nová hodnota na základě DVGW G 260
Obsah merkaptanové síry (jako síra)	mgm-3	≤ 5	nová hodnota na základě DVGW G 260
Obsah amoniaku	mgm-3	≤ 10	nová hodnota na základě DVGW G 260
Halogenované složky (ekvivalent halogenových iontů)	% mol	0,05 μmol/mol	nová hodnota na základě DVGW G 260
Mlha, prach, kapaliny	-	nepřítomny 1)	nově, viz tabulka 2

Poznámky:

1. Pod pojmem nepřítomny se rozumí odstranění mlhy, prachu a kondenzátů do té míry, aby byl zajištěn bezpečný a spolehlivý provoz plynárenských zařízení a odběrných plynových zařízení.

Složení plynu s minimálním obsahem vodíku 98 % mol je kompletně textově převzato z DVGW G 260. Případné změny, které budou vyvolány provozními zkušenostmi v České republice, budou zapracovány v dalších aktualizacích vyhlášky o měření. Při další aktualizaci vyhlášky o měření plynu bude doplněno složení plynu s minimálním obsahem vodíku 99,97 % mol, kdy se celá tato problematika bude dále diskutovat v pracovní skupině.

7. Tabulka č. 5 – Způsoby měření a stanovení kvalitativních parametrů biometanu

Do vyhlášky o měření byla nově doplněna textace z již zrušené vyhlášky č. 459/2012 Sb., o kvalitě biometanu a byly provedeny mírné úpravy.

Tabulka č. 6: – Způsoby měření a stanovení kvalitativních parametrů biometanu

Parametr	Metoda
Název	plynová chromatografie
Metan	plynová chromatografie
Etan	plynová chromatografie
Propan	plynová chromatografie
Suma butanů	plynová chromatografie
Suma pentanů a vyšších uhlovodíků	plynová chromatografie
Rosný bod vody	kalibrovaný provozní vlhkoměr
Rosný bod uhlovodíků	kalibrovaný analyzátor rosného bodu uhlovodíků
Kyslík	elektrochemicky
Oxid uhličitý	plynová chromatografie
Dusík	plynová chromatografie
Vodík	elektrochemicky
Celkový obsah síry	Lingenerova spalovací metoda
Sulfan	elektrochemicky
Merkaptanová síra	plynová chromatografie
Amoniak	elektrochemicky, indolfenolová metoda
Halogeny (F, Cl)	absorpce, potenciometricky
Organické sloučeniny křemíku	plynová chromatografie, hmotnostní spektrometrický detektor
Velikost pevných částic / prach, rez	gravimetricky
Škodlivé živé mikroorganismy	měření bakteriálního růstu na agarové plotně
Spalné teplo	výpočet na základě složení biometanu dle ČSN EN ISO 6976
Teplota	odporový teploměr, termočlánek
Zápach / možnost jeho překrytí odorantem	olfaktometrické měření dle EU EN 13 725
Vybrané těkavé organické látky (benzen, toluen, etylbenzen, xylen)	plynová chromatografie

8. Tabulka č. 6 – Minimální četnost měření kvalitativních parametrů biometanu po aktualizaci

Tabulka č. 6 byla převzata ze zrušené vyhlášky č. 459/2012, o kvalitě biometanu Sb. beze změn.

Tabulka č. 7: – Minimální četnost měření kvalitativních parametrů biometanu po aktualizaci

Název	Četnost měření
	Skupina biomasy č. 1	Skupina biomasy č. 2	Skupina biomasy č. 3
Metan	průběžně	průběžně	průběžně
Etan	průběžně	průběžně	průběžně
Propan	průběžně	průběžně	průběžně
Suma butanů	průběžně	průběžně	průběžně
Suma pentanů a vyšších uhlovodíků	průběžně	průběžně	průběžně
Rosný bod vody	průběžně	průběžně	průběžně
Rosný bod uhlovodíků	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců
Kyslík	průběžně	průběžně	průběžně
Oxid uhličitý	průběžně	průběžně	průběžně
Dusík	průběžně	průběžně	průběžně
Vodík	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců
Celkový obsah síry	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců
Sulfan	průběžně	průběžně	průběžně
Merkaptanová síra	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců
Obsah amoniaku	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 6 měsíců	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 6 měsíců	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 6 měsíců
Halogeny (F, Cl)	neměří se	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců
Organické sloučeniny křemíku	neměří se	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců
Velikost pevných částic / prach, rez	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců
Škodlivé živé mikroorganismy	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu
Spalné teplo	průběžně, aritmetický průměr z vypočtených hodnot za daný den	průběžně, aritmetický průměr z vypočtených hodnot za daný den	průběžně, aritmetický průměr z vypočtených hodnot za daný den
Teplota	průběžně	průběžně	průběžně
Vybrané těkavé aromatické uhlovodíky – benzen, toluen, etylbenzen, xylen	neměří se	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu	jednorázově – při uvedení výrobny do provozu a dále minimálně jednou za 12 měsíců

Poznámky:

1. Skupina biomasy č. 1 jsou všechny druhy biomasy zařazené do kategorie 1 a dále z kategorie 2 druhy biomasy uvedené pod písmeny a) až e) podle vyhlášky č. 110/2022 Sb. – Vyhláška o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy.
2. Skupina biomasy č. 2 jsou ty druhy biomasy, zařazené do kategorie 2 uvedené pod písmeny f) až k) podle vyhlášky č. 110/2022 Sb.
3. Skupina biomasy č. 3 jsou ty druhy biomasy, zařazené do kategorie 2 uvedené pod písmeny l) až n) podle vyhlášky č. 110/2022 Sb.
4. Platí pro technologii membránové separace biometanu z bioplynu a použití indofenolové metody stanovení obsahu amoniaku.

Četnost měření u jednorázově měřených kvalitativních parametrů biometanu může být vyšší v případě, že se naměřené hodnoty budou blížit k mezní hodnotě uvedené ve vyhlášce o měření 108/2011 Sb., a to o méně než 5 %, přičemž nejkratší četnost měření je jednou za 3 měsíce.

9. Závěr

Hlavní cíl práce na vyhlášce byl splněn, neboť došlo k úspěšnému přizpůsobení kvalitativních parametrů plynu standardům z Německa, čímž se eliminovalo riziko odmítání přepravy plynu do České republiky. Navýšení maximálních hodnot Wobbeho indexu a spalného tepla bylo realizováno za dodržení bezpečného a spolehlivého provozu. Dále byla aktualizována pravidla pro biometan a zavedena nová pravidla pro distribuci vodíku, což reflektuje aktuální potřeby trhu. Z přípravy aktualizace přílohy č. 5 vyhlášky o měření vyplynula k řešení zejména tato témata, která bude řešit technická skupina Kvalita plynu Českého plynárenského svazu:

• TPG 902 02
• rosný bod vody v plynu
• rosný bod uhlovodíků
• hutnota
• výpočet metanového čísla
• emisní faktor
• složení vodíku
• syntetický plyn

Při řešení těchto témat jistě vyplynou další úkoly, které bude pracovní skupina řešit. Pracovní skupina pro kvalitu plynu svoji činnost výše uváděnými vstupy pro novelizaci vyhlášky č. 108/201 Sb. nepřerušila. Jedná se o skupinu odborníků v dané oblasti, kteří i nadále svou činností přispívají ke zvyšování kvality plynu v soustavě a zajištění požadovaných národních parametrů pro distribuci. Výsledné požadavky na novelizaci vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu byly již odeslány do připomínkovacího řízení v rámci zákonodárného procesu.

Seznam literatury

1 – DVGW G 260. Kvalita plynu. Německo, Bonn: DVGW Německé sdružení pro plynárenství a vodárenství, 2021, 52 stran.

2 – ČSN EN 16726 + A1. Zařízení pro zásobování plynem – Kvalita zemního plynu – Typ H. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2019, 52 stran.

3 – Rešerše, Holomek M. Plynové spotřebiče – hraniční hodnoty pro bezpečný provoz při používání plynných paliv druhé třídy. Praha: zadaná Českým plynárenským svazem, kterou zpracoval pan Holomek ze Strojírenského zkušebního ústavu, 2024, 8 stran.