Český plynárenský svaz (ČPS) zveřejnil poziční dokument k implementaci evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV). Upozorňuje v něm na nutnost pragmatického přístupu k transpozici směrnice do českého práva. Bez ohledu na specifické podmínky, technickou realitu a sociální dopady by mohla vést ke zhoršení dostupnosti bydlení a nerovnoměrnému rozložení nákladů transformace.

Celkem 1,5 milionu českých domácností, což je víc než třetina, topí zemním plynem, jejich podíl na celkových emisích CO₂ v ČR je však méně než 4 %. Díky zateplování a dalším modernizačním opatřením lze i při zachování plynového vytápění toto číslo ještě snížit.

Význam plynu v energetickém mixu

„Plyn hraje důležitou roli při odchodu elektroenergetiky a teplárenství od uhlí. Ale například v hustě zastavěných městských centrech jej bude velmi obtížné nahradit i jako zdroj lokálních vytápění. Problémem může být i možnost umístění venkovních jednotek na fasádách v historických centrech i u domů, které nejsou památkově chráněny,” říká Josef Kotrba, ředitel ČPS.

„Plynová infrastruktura v ČR je robustní, spolehlivá, dostupná a představuje efektivní platformu pro budoucí integraci obnovitelných a nízkoemisních plynů. Její opomíjení v implementaci EPBD IV by bylo plýtváním pro stát i jednotlivce,“ dodává Kotrba.

Finanční a sociální dopady implementace

Splnění nových požadavků směrnice EPBD IV – zejména výstavba nových obytných budov s nulovými emisemi od roku 2030 a transformace stávajícího fondu do roku 2050 – si vyžádají rozsáhlé investice do technologií a materiálů, což se promítne do růstu cen stavebních prací i bydlení. To může zdražit bydlení a přinést sociální dopady zvláště na obyvatele s nízkými a středními příjmy.

„Česká republika musí při implementaci směrnice zohlednit ekonomickou situaci vlastníků i nájemníků a využít flexibility, jíž směrnice umožňuje. Doporučení EU na úplné ukončení využívání fosilních paliv v lokálním vytápění do roku 2040 považuji v českém kontextu za nereálné,” říká Martin Slabý, předseda Rady ČPS.

Certifikace a národní specifika

Směrnice zdůrazňuje potřebu srovnatelnosti systémů certifikace energetické náročnosti napříč EU, zároveň však připouští flexibilitu a zohlednění národních specifik. Český systém by proto neměl být přísnější než v zemích s podobným klimatem a strukturou zástavby a měl by umožnit zařazení budov s plynovým vytápěním do vyšších energetických tříd.

„Renovační plán musí být realistický a etapový – prioritou by měly být velké veřejné a komerční budovy s vysokou spotřebou energie. U bytového fondu je vhodné ve střednědobém horizontu podporovat výměnu starých kotlů za moderní kondenzační, které mohou zvýšit účinnost vytápění až o 20 % a přispět ke snižování emisí,” uzavírá Martin Slabý.

Celé znění Pozičního dokumentu ČPS k implementaci směrnice EPBD IV naleznete na tomto odkazu: Dokument_EPBD_VI