Populární Energetický kongres ČR, jehož 23. ročník letos proběhl 16. dubna v hotelu Grand Majestic Plaza v Praze, věnoval velkou část odpoledního bloku plynárenství. Pod moderátorským dohledem generálního ředitele Českého plynárenského svazu Josefem Kotrbou se mluvčí zaměřili na klíčovou roli plynů v energetické tranzici. Osobnosti jako Thomas Merker nebo Martin Slabý nabídly vhledy do budoucnosti energetiky a zdůraznily nutnost urychlených změn a investic.
Prvním odpoledním mluvčím 23. energetického kongresu ČR se stal Jan Šefránek, ředitel Sekce regulatorních činností a mezinárodní spolupráce v ERÚ. V úvodu své přednášky shrnul prováděcí předpisy v návaznosti na Lex OZE I, II a III. Informoval, že ERÚ v současné době intenzivně pracuje na metodice pro VI. regulační období, v jehož rámci bude nezbytné v elektroenergetice investovat více jak 200 miliard Kč. www.business-forum.cz
Novinky z regulace
Úřad připravuje zavedení nové tarifní struktury a změna má být postupná – od roku 2023 bylo zavedeno sdílení elektřiny v rámci bytových domů, od roku 2025 se změny soustředí na výkonovou složku odběru na hladinách VVN a VN. Hlavní změna se bude týkat zrušení ceny za rezervovanou kapacitu a ceny za její překročení a vytvoření ceny za rezervovaný příkon a maximální odebraný výkon. Podle Šefránka očekává ERÚ snížení celkového rezervovaného příkonu o 3000 MW, to je o úsporu 3 miliardy Kč v investicích. Úřad rovněž vyvíjí nemalé úsilí pro usnadnění transformace teplárenství.
Vize pro využití plynů v energetické tranzici
Blok věnovaný roli plynů v energetické tranzici moderoval Josef Kotrba, generální ředitel Českého plynárenského svazu. Blok odstartoval vizionář Thomas Merker, jednatel a CFO společnosti GasNet, propagující ozelenění českého plynárenství prostřednictvím zelených plynů. Podle Merkera budou hrát plynná paliva v tuzemském energetickém mixu, a to zejména v elektroenergetice a teplárenství, ještě delší dobu významnou roli. Bude třeba pokrýt sezonní poptávku po elektřině a teple ve výši až 25 GW. Celková spotřeba plynných paliv v podobě zemního plynu, biometanu a vodíku bude do roku 2050 takřka stabilní. Měnit se bude pouze struktura plynů. Zemní plyn bude postupně nahrazován biometanem a vodíkem.
Merker poukázal na to, že v ČR často slyšíme, že Green Deal ceny energií zvyšuje. Podtrhl, že zachováme-li status quo a nepřistoupíme-li urychleně ke změnám, vše se více prodraží, což ukázal na konkrétních číslech: dnes platí teplárenství a průmysl za emise (ETS1) přibližně 60–80 miliard Kč ročně. Přejdeme-li z uhlí na plyn a z plynu na nepokročilý biometan, můžeme podle Merkera snížit náklady až o 20 miliard Kč za rok. Od roku 2027 bude systém EU ETS rozšířen o snížení emisí skleníkových plynů v sektorech dopravy a vytápění budov, zde je možné ušetřit až 23 miliard Kč/rok (ZOO: Zákon č. 201/2012 Sb. a 31 miliard Kč/rok. (ETS2)).
K využití potenciálu biometanu je nezbytná politická podpora
Thomas Merker spatřuje velký potenciál v biometanu, pro jehož využití je nezbytná politická podpora. Jak uvedl, je síť GasNet připravována na postupný přechod na distribuci různých druhů plynů. Letos připojí deset biometanových stanic. Počítá i s připojením na vodík. Merker rovněž poukázal na to, že v ČR dosud není možné, aby zákazníci kupovali zelený plyn. Potvrdil, že ze strany zákazníků zájem je. Zvýšená poptávka by podle něho vedla k navýšení výrobních kapacit a tím by se celý proces přechodu na obnovitelné plyny urychlil.
V závěru svého příspěvku apeloval Thomas Merker na příslušná ministerstva i regulátora a zdůraznil, že transformace energetiky vyžaduje změny podnikatelského prostředí v ČR. Konstatoval, že Česko potřebuje dlouhodobou strategii pro plynárenství, především její implementaci. Spolupráce mezi státem a plynárenským sektorem musí vést ke strategické shodě a k implementaci odsouhlasené a schválené strategie. Německo a Polsko své strategie naplňují a uskutečňují; ne vše se jim vždy daří, ale v ČR stále stojíme na místě. Merker upozornil, že bez zajištění předvídatelného investorského prostředí a podmínek pro financování investic, to znamená regulace, nebudou potřebné investice realizovány. Řekl, že je nezbytná legislativní podpora nových nízkouhlíkových variant plynných paliv a maximální urychlení povolovacích procesů.
Nedostatku plynu se není třeba obávat
//foto DSC_1314.JPG
Martin Slabý, předseda představenstva Pražské plynárenské – Distribuce, člen představenstva Pražské plynárenské a předseda Rady ČPS se ztotožnil s Thomasem Merkerem a podpořil jeho argumentaci. Ve své prezentaci doplnil celosvětový pohled na plyn. Uvedl, že podle IEA dojde k bezprecedentnímu nárůstu nových projektů na zkapalněný plyn do roku 2030. Kapacita terminálů na LNG překročí 250 miliard m3 ročně (World Energy Outlook 2023), což odpovídá 45 % dnešních celkových globálních dodávek LNG. Informoval, že prokázané nekonvenční i konvenční zásoby plynu se každoročně zvětšují a spotřeba plynu je menší než objem nových zásob. Není třeba se tedy obávat, že plynu by byl nedostatek.
Podmínky nutné pro modernizaci teplárenství
Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení, konstatoval, že jediným důvodem dekarbonizace je snížení importní závislosti na dovozech paliv z podivných režimů jako jsou například Rusko nebo Katar. Vysvětlil přínosy teplárenství jednak ve využití nízkoemisních zdrojů a jednak pro stabilizaci přenosové a distribuční sítě. Topolánek předložil podmínky nutné pro transformaci teplárenství: z programu HEAT je potřeba zajistit slíbenou podporu 100 miliard Kč, bez níž transformace neproběhne; je nutné odblokovat schvalování projektů v programu HEAT, zpoždění může zapříčinit ztrátu slotů ve výrobě turbín, což by znamenalo zpoždění o dva a půl roku ve výstavbě paroplynů. Je také nutné notifikovat provozní podporu tepla z OZE a elektřiny z vysokoúčinné KVET, a konečně zachovat těžbu hnědého uhlí. Uvedl, že celkové investice pro modernizaci teplárenství jsou odhadovány na 200 miliard Kč.
Potřeba masivních investic do modernizace distribučních sítí do roku 2035
Závěrečný panel kongresu byl zaměřený na rozvoj a modernizaci distribučních soustav. Moderátor Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ v úvodu bloku poukázal na fakt, že z pohledu dynamiky rozvoje OZE je třeba urychleně řešit akumulaci, agregaci a flexibilitu. Varoval před nárazem do zdi, to znamená rychlou výstavbou OZE bez patřičné kapacity skladování. Legislativní ukotvení akumulace, respektive jeho platnost se v ČR po dlouhých průtazích očekává k 1. 1. 2025, u agregace flexibility až o rok později.
Jan Fousek podrobně popsal nezbytné navazující změny, které bude nutné pro úspěšný rozvoj akumulace přijmout. Všichni tři zástupci distributorů Radim Černý, místopředseda představenstva ČEZ Distribuce, Libor Kolář, vedoucí útvaru Rozvoj a koncepce sítí z EG.D a Stanislav Votruba, vedoucí sekce Koncepce sítě z PREdistribuce shodně konstatovali, že nápor počtu žádostí o připojení FVE do sítě byl v roce 2021 a 2022 bezprecedentní. Černý řekl, že na území ČEZ Distribuce dnes neexistuje jediné místo pro připojení výrobny na napěťové hladině VVN a VN. V případě možného vzniku přetížení v soustavě mají distributoři možnost aktivovat opatření změnou struktury, rozložením a skladbou výroby nebo odběrovým diagramem sítě tak, aby se změnily výkonové toky v přenosové v distribuční soustavě a přetížení se uvolnilo.
Distributoři mohou výrobcům omezit přístup do distribuční sítě bez náhrady (negarantovaný výkon) pro předcházení nebo řešení přetížení v distribuční síti, a to přednostně před využitím ostatních nástrojů řízení. Transformace energetiky bude podle nich znamenat další elektrifikaci. Rozvoj elektromobility, komunitní energetiky, sdílení, vyšší nároky firem a domácností na stabilitu dodávek a připojování nových výroben přináší úpravy soustavy, vyvolávající masivní investice. Provozovatelé distribučních sítí očekávají v období let 2024 až 2035 investice ve výši 476 miliard Kč, roční průměr investic činí 39,6 miliardy Kč. Navíc budou potřebovat prostředky na provoz a obnovu sítí.
Organizátor kongresu, společnost Business Forum, děkuje všem účastníkům za pozitivní feedback a partnerům za jejich štědrou podporu. Těšíme se na další ročník, který se bude konat 1. dubna 2025 v Praze. www.business-forum.cz
