Martin Schwarz: Potenciál ČR pro výrobu biometanu je vynikající, škoda že ho nevyužíváme

Jak vnímáte potenciál biometanu v českých podmínkách? Bioplynových stanic máme dostatek, co brání rychlejšímu rozvoji?

Souhlasím, že plynárenství na celém světě, nejenom v Evropě, stojí před velkou výzvou otevřít se nízkoemisním plynům, které budou získávat stále větší podíl na celkové spotřebě. Nebylo by zodpovědné mluvit ve střednědobém, natož v krátkodobém, horizontu o úplném ukončení používání fosilních plynů. Rychlý konec zemního plynu opravdu nečekám – na to nejsme připraveni. Je však důležité počítat s restrikcemi pro fosilní energetiku velmi brzy. Plynárenství by v blízké budoucnosti mělo zvládnout digitalizovat a modernizovat svou infrastrukturu, do které by mělo do roku 2030 proudit v EU minimálně 35 mld. m3 biometanu. Na ČR podle rozlohy, surovinových zdrojů a dalších ukazatelů připadá cíl zajistit výrobu biometanu v objemu cca 850 mil. m3 do roku 2030. Modernizace musí být taková, aby do budoucna umožnila zvyšovat i podíl vodíku.

Potenciál pro výrobu biometanu je v České republice vynikající a považuji za velkou chybu, že jej zatím moc nevyužíváme. Máme velmi hustou plynárenskou infrastrukturu, tedy můžeme výrobny připojovat do stávajících sítí. Máme také velké množství bioplynových stanic a čistíren odpadních vod, kde se biometan může vyrábět. Pro výrobu můžeme využít i dostatečný potenciál udržitelných vstupních surovin pro výrobu biometanu. Nevím, proč je módou posledních let ptát se na potenciál a bariéry rozvoje. Potenciál každého oboru, který podléhá státní regulaci, je přesně takový, jaký mu stát vytvoří.

Je reálné, aby ČR splnila biometanové závazky evropských nařízení?

To nemůžu s jistotou vyloučit, ale splnění národních cílů, které se dotýkají biometanu, je velmi nepravděpodobné. Poctivě si musíme přiznat, že při současném nastavení trhu, legislativního rámce, práv a povinností výrobců plynu, provozovatelů distribučních soustav, obchodníků, a především dodavatelů paliv to prostě není možné. V ČR nejsou kvalitně transponována evropská nařízení a trh je pokřiven tak, že výrobce nemotivuje k výrobě biometanu a zároveň tzv. povinným subjektům umožňuje relativně snadno obejít plnění svých povinností. Tím se zásadně lišíme od ostatních států, kde trh s biometanem funguje standardně.

ČR nemá žádnou strategii pro výrobu a spotřebu biometanu a ani národní cíl. Právě národní strategie a cíle jsou prvním krokem pro úspěšný rozvoj biometanu.

Biometan pomáhá plnění několika cílů zároveň. Je to na trhu běžně dostupný plyn, který je obnovitelný, nízkoemisní a může být certifikován jako pokročilé biopalivo. Prvním z cílů, které biometan plní je podíl obnovitelné energie na celkové energetické spotřebě. Pomáhá naplnit i další podcíle, které mají sektor výroby tepla a sektor dopravy, a to hlavně úsporou emisí skleníkových plynů. Biometan vyrobený z udržitelných surovin, například ze statkových hnojiv, má zápornou emisní stopu a díky tomu dodavatelé a výrobci mohou velmi výrazně snižovat celkové emise z paliv dodávaných na trh nebo z vyráběného tepla.

Jak významnou roli bude hrát biometan v příštích letech v českém energetickém mixu?

Například stlačený zemní plyn (CNG), který se v ČR spotřebuje, je už dnes tvořen z větší části biometanem. Bohužel to není plyn, který by byl v ČR vyrobený, ale do ČR se dováží ze zahraničí. Může se jednat o plyn, který získal veřejnou podporu v jiném členském státě a mohl být pro plnění cílů uplatněn v jiném státě nebo u jiného subjektu. Protože povinné subjekty mohou v ČR tento plyn používat, je domácí výroba cenově nekonkurenční a veškerý biometan vyráběný v ČR se exportuje do zemí, které mají funkční trh s biometanem včetně veřejných registrů a kvalitních kontrolních mechanismů, které v ČR chybí.

Odpověď víceméně souvisí s tím, jakou roli na sebe vezme státní správa a politická reprezentace. Doufám, že se brzy podaří narovnat tržní prostředí a do roku 2030 budeme schopni poptávku po biometanu uspokojit domácí výrobou. Je evidentní, že zdroje pro výrobu biometanu jsou omezené v celé Evropě a splnění cílů pro členské státy a povinné subjekty nebude snadné. Velké energetické firmy a celé státy investují do výroby biometanu a snaží se dlouhodobými kontrakty zajistit biometan, který se stane v druhé polovině této dekády velmi žádanou komoditou. Odpovědí na otázku, co se stane, když zahraniční subjekty vykoupí v ČR vyráběný biometan 15letými full-off-take kontrakty se musí zabývat především státní správa a povinné subjekty.

V roce 2022 se biometan podílel na celkové spotřebě zemního plynu v silniční dopravě z více než třetiny? Jaký vývoj predikujete do budoucna, např. i v oblasti vytápění?

Biometan je pro plynové zdroje skvěnou možností, jak zvyšovat podíl OZE a zároveň snižovat emise skleníkových plynů. Výrobci budou porovnávat cenu úspory biometanu s cenou emisní povolenky v systému EU ETS. Proto předpokládám, že v sektoru výroby tepla najde uplatnění hlavně konvenční biometan, který není a nebude možné uplatnit v sektoru dopravy.

Ne každý zná dobře CZ Biom, zkusil byste ho prosím ve stručnosti představit?

CZ Biom je profesní sdružení, které reprezentuje sektor bioenergetiky v ČR. Našimi členy jsou výrobci pevné biomasy (např. pelety, štěpka, sláma), výrobci energií z pevné biomasy, bioplynové a biometanové stanice, kompostárny, stavební firmy a dodavatelé technologií a služeb pro biometan, bioplyn, teplárny a kompostárny. Spolupracujeme se samosprávami, státní správou, politiky a s dalšími profesními organizacemi.

Zastupujeme českou bioenergetiku v European Biogas Association, World Bioenergy Association, Bioenergy Europe a European Compost Network. Mezinárodní spolupráce je pro nás velmi důležitá.

Z jaké evropské země bychom si měli vzít v rozvoji biometanu příklad?

Příklad si můžeme vzít téměř z jakékoli země, protože jen málokterý stát je s rozvojem biometanu tak zaostalý, jako ČR. Bylo by ale chybou kopírovat celý systém z jiného státu. V rámci Biomethane Industrial Partnership EU jsme nabídli České republice zprostředkování „best practices“ z plně rozvinutých států, jakými jsou třeba Itálie, Francie, Německo, Holandsko a Dánsko. Každý z těchto států má mnoho dobrého, co může nabídnout a co je důležitější – jsou připraveny velmi otevřeně mluvit i o tom, co u nich bylo zavedeno chybně. Právě toto považuji za velmi cenné.

Jak v současné době vypadá obchod s biometanem?

Současný obchod s biometanem je velmi fragmentovaný a podmínky a zvyklosti se v jednotlivých členských státech velmi liší. Díky tomu je těžké zamezit podvodnému jednání, které se vyskytuje i v obchodování s biometanem. Osobně jsem součástí pracovní skupiny, která pro Evropskou komisi připravuje návrh nových pravidel pro obchodování s biometanem. Naším cílem je odstranit bariéry přeshraničního obchodování v rámci EU a harmonizovat podmínky výroby, spotřeby a obchodování s biometanem v jednotlivých členských státech.

Dne 2. 5. 2023 rozšířil OTE systém záruk původu i pro biometan. Jaký očekáváte dopad na rozvoj biometanu v ČR?

Registr, ve kterém se budou transakce s biometanem zaznamenávat, je pro fungování trhu nutný. Je velmi důležité, aby český registr měl nastavenou výměnu dat s podobnými registry ve všech členských státech a byl součástí unijní databáze UDB (Union Database), která je zatím otevřená pro kapalná biopaliva, a celoevropského systému; např. ERGaR (The European Renewable Gas Registry). Záruka původu je „pouze“ informací pro konečného spotřebitele o obnovitelném původu energie. Pro obchodování s biometanem jsou důležitější informace, které v sobě nese tzv. POS (Proof Of Sustainability). Doklad o udržitelnosti je výsledkem certifikace vyrobeného biometanu a nese v sobě kompletní informaci o místě a datu výroby, surovinách a emisní stopě daného biopaliva.

Aby náš trh dobře fungoval, je třeba provázat úsporu emisí, energetický obsah a obnovitelný původ biometanu. Potom bude možné kontrolovat výrobu, obchod a spotřebu a bude možné velmi jednoduše převádět emisní úsporu do sektoru dopravy nebo do sektoru tepla.